Základem laminátové podlahy je nosná HDF deska, která zajišťuje pevnost a odolnost. Další vrstvy už se mohou u jednotlivých výrobců lišit. Levnější variantou jsou podlahy melaminové, z přímých laminátů. U takové podlahy je na desku pouze nalisován potištěný papír impregnovaný laminátem. Výhodou melaminových podlah je nízká cena, často je ale nízká i jejich životnost, proto jsou vhodné spíš jen do méně využívaných prostor. Druhým typem je podlaha opatřená jednostupňovou vícevrstevnou laminací. Nejkvalitnější je potom vysokotlaký laminát, ten se většinou nanáší ve dvou vrstvách a takto ošetřenou podlahu lze využít i v prostorách s vysokou zátěží. Někteří výrobci své produkty vybavují i dalšími vylepšeními, jako je protihluková vrstva, vrstva odolná vůči vlhkosti, speciální lak pro vyšší odolnost nebo strukturovaný povrch pro zvlášť autentický dojem pravého dřeva.
Laminátová podlaha se pokládá vždy plovoucím způsobem, tedy bez použití lepidla. Ačkoliv je taková pokládka jednodušší než u různých typů lepení a dá se provést v řádech hodin, je vždy lepší přenechat tuto záležitost odborníkovi. S pokládkou se totiž pojí i další úkony, které vyžadují určité zkušenosti, jako je příprava povrchu nebo následné lepení lišt. Před samotným pokládáním je vhodné nechat lamely v místnosti pár hodin aklimatizovat, aby přivykly na vlhkost a teplotu interiéru.
Nejhorší pro laminátovou podlahu je právě přílišná vlhkost, zejména vylitou tekutinu je potřeba okamžitě vysušit. Ideální je čištění nasucho, smetákem nebo vysavačem. Při větším znečištění není problém použít lehce vlhký mop a šetrný čisticí prostředek. Na odolné skvrny (lak na nehty, fix) klidně i aceton nebo benzinový čistič. Naprosto nevhodné jsou abrazivní nebo leptavé čističe, nedoporučuje se ani používání vosků nebo jiných prostředků, které zanechávají na povrchu vrstvu. Ty jsou v případě laminátových podlah k ničemu a vzhled podlahy ovlivňují spíš negativně. Pokud vás zajímají jednotlivé vzory a značky laminátových podlah, navštivte e-shop s laminátovými podlahami.